Další zajímavosti a něco pro zasmání:

Jméno:
Když tu "hromadu šrotu", ze které trčely trubky, poloosy, kardany...   viděla má přítelkyně tak prohlásila: Je to škaredý jako ten Střihoruký Edward. Můj syn mu tvrdošíjně říká Eduard.

Kategorie:
Protože nejde o sériové auto, patří vzhledem k rozměrům  do kategorie prototypů P2.

Podvozek:
Je v podstatě rám sériové V3Sky, jenom o několik metrů zkrácený, upravené závěsy náprav a kolem budky byl přidám ochranný rám z ocelových bezešvých trubek. Závěs na vlek zůstal zachvoný včetně vyvedení vzduchu pro brzdy. Když na chalupě v Biskoupkách potřebuji něco odvézt, půjčím si traktorovou vlečku a hurá. Vypadá to sice trochu komicky, ale funkčnost je 100% tní.

Motor:
Je jedním z nejkurioznějších celků celého auta, protože z něho bez jakýkoliv úprav NETEČE OLEJ !! Každý, kdo zná tyto auta mě potvrdí, že to je opravdu rarita. Jinak zůstal bez úprav, jenom je vepředu od řemenice přes Hardyho spojku hnané čerpadlo pro hydrauliku řízení. (Které na prvních závodech v první sekci upadlo. Díky za dva šrouby M8x40 - vrátím, jenom v tom zmatku nevím komu. Přihlaste se.) 
pozn. Olej už teče! Po výměně gugera na klice naštěstí už jenom když při jízdě ze svahu přeteče přes nalévací hrdlo. Ventilátor ho potom rozhodí po celém motoru, takže hrůza... Čerpadlo pro řízení jsme museli předělat přímo na "prsa" a je hnané od vačky. Má sice poloviční otáčky, ale zato vypadá, že by mohlo držet. /Nebylo závodu, aby se s ním něco nestalo. Stálo nás to v součtu pěkných pár tisích trestných bodů navíc.
Na první závody s takto předělaným čerpadlem jsem nestihnul předělat držák pro vzduchový filtr, takže funkci filtrace vzduchu převzala jedna dětská zimní ponožka přidělaná MOTEX páskou.

Rozvor, rozchod, výška, hmotnost:
Měřeno svinovacím metrem a váženo na mostové váze v místním ZD /děkuji, nic za to nechtěli/. Protože V3Ska má motor až za přední nápravou je dosaženo optimálního rozložení váhy na nápravy.

Nápravy:
Přední zůstala zachovaná, jenom se vyměnily brzdové klíče a vložila uzávěrka. Jak mě ale nedávno vystrašil František Slunéčko, /prosezonu 2001 staví taky prototyp/ který minulou sezonu jezdil se sériovou V3Skou, budu asi muset vyztužit i dlouhou spojovačku. Prý v minulé sezoně ohnul 3. No s jeho stylem jízdy "Co se nadá sjet, to se musí skočit" se ani nedivím. Zadní náprava je vlastně otočená přední s vloženou uzávěrkou a ovládaná hydraulickou pístnicí. Uzávěrky /"špéry" jak říkají staří mazáci/ se ovládají vzduchem obě současně.

Svahová dostupnost a průchodnost terénem:
Byl jsem až překvapený, kam jsem se všude dostal. /Něž praskla některá poloosa!!/ No jak říká pan Murphy ve svých zákonech: Auto s pohonem všech kol zapadne až v mnohem nepřístupněším terénu. Boční náklon jsem moc netestoval, protože převrátit se někde v lese, na hony od civilizace nehodlám. Než bych seznal někoho, kdo mě postaví na kola...

Další zajímavosti a něco pro zasmání:
Při montáži ovládání zadní nápravy jsem měl jenom třípáčkový rozvaděč. Horní ovládá řízení zadní nápravy, prostřední hodlám vyvézt dozadu, abych mohl sklápět vlek a pořád jsem přemýšlel, co s tou třetí. Přichomýtl se tam můj velký kamarád Petr Žák (on je velký nejenom svým kamarádstvím, ale i postavou...) a s ledovým, jemu vlastním klidem navrhnul:
Udělej z toho katapult! Jak tě tak znám, bude se ti hodit! Ten má tak co mluvit. Taky se vozil!!! Jenom škoda, že se do toho auta pořádně nevejde!